Hned jsme začali střádat plány, jak a kdy že se tam dostanem… Bohužel, opět se nám nepodařilo zkompletovat celé NLTD, neboť Mazec se Zuzou a Petrové užívali egyptských teplot a Pavel naopak Italských Dolomit. No, alespoň jsme sebou vzali nového a snad i možná nadějného potápěče. Sic úplný bažant, nicméně všichni jsme nějak začínali. Tak uvidíme, zda to pro něj byli dobře investované peníze 🙂
Sraz jsme dali na místě, v neděli 15.12.2013 kolem 14té hodiny a jak již bývá dobrým zvykem, když nás nikdo nehoní a máme na vše „dost času“ tak už v 15:30 jsme lezli do vody. Musím zde nutně podotknout, že takovou viditelnost na takový blbolouce jsem dlouho neviděl. Autobus je „zaparkovanej“ pod třetím vlezem do vody a z hladiny je krásně vidět. My jsme po asi 10 minutách pozvolného kopání dojeli na místo.. Tu najednou čumíme jak čerstvě vyvoraný myši, ten autobus je celej zasklenej… No paráda, říkám si ale zároveň si vzpomínám, že na stránkách snad někdo psal, že se do něj dá vlézt únikovým poklopem ve střeše. Měl pravdu. Po vniknutí do autobusu, kterej je teda fakt v bezvadným stavu jsme zjistili, že také nemá dveře a ty že jsou ten onen hlavní vchod (stačilo se jen pořádně podívat J). Tedy vstupy do busu jsou celkem 3 dveřmi a 2 střechou. Všechna okna zůstala na místě a já jen přemejšlím, kdy tam nějakej ten koupač vleze a netrefí cestu ven. Přeci jen má kabinu řidiče v necelých třech metrech. No, doufám že se pletu.
Po slabé tři čtvrtě hodince lezeme ven, náš nový kamarád si ještě trénuje a my se rychle balíme. Ještě rychlej čaj, nějakou sůšu a dom.
Příští ponor bude asi až na Silvestra a tak jen doufám, že se tam konečně potkáme všichni.
Richi