V neděli, 8. 12. 2013 hned po srandě na Americe, kdy nám nestačila z cajků ani okapat voda, jsme se rozhodli, že se k potápění zase začneme tvářit seriózně.
Dohodli jsme tedy trénink, a to se vším všudy. Do vody jsme chtěli jít přibližně před soumrakem, abychom se za tmy vynořili. Plán ponoru byl následující: zanořit se a nejdříve za hodinu a půl se vynořit 🙂
Celkem se nám to povedlo, čas 92min, teplota vody kolem 5° Celsia.
Jen u autobusu jsme kravili asi hodinu, uvázat buben, nasypat na něj 9 stagee a pak si prolejzat do aleluja 🙂 no prostě paráda, kor když viditelnost byla DOLE nejméně 10 metrů (respektive, kam dosvítilo světlo).. Prostě žůžo.
Při zpáteční cestě jsme dle domluvy deko trávili vyvazováním linky a pozorováním vlastní nemotornosti při zápasení s bubínem. No upřímně, když jsem viděl jak to (ne)děláme, nejsme tu na tréninku s bubínem naposled :-D:-D:-D
O catering se nám tentokrát postarala Monika a to opravdu velmi kvalitně. Podávali se houstičky s domácí sekanou, okurkami a hořčicí, jako dezert domácí cukroví a k pití výborný horký čajík. Ještě jednou děkuju Zlato :-*.
Richi